Hypoalergenní výživa

Hypoalergenní výživa

kočky z útulku
Každý z nás zná ve svém okolí nějakého člověka, který má „dietu“. Někdo ví, že mu určitá potravina prostě jen „nedělá dobře“, pro jiného ale může být nějaká složka výživy i velmi nebezpečná. Méně je známo, že velmi podobnými problémy mohou trpět i zvířata. Přitom léčba dietou má v moderní veterinární medicíně svůj nezastupitelný význam.

Smysl hypoalergenní výživy

Stejně jako u většiny lidí, kteří musí držet dietu, existuje i zvířat často velké pokušení ji porušit. Psi a kočky samozřejmě povědomí o dietě nemají a baštili by vše, na co mají zrovna chuť, ale i páneček může podlehnout jejich smutným očím a v dietě svému miláčkovi trošku povolit.
Snad největší nároky na zodpovědnost chovatele klade hypoalergenní výživa. Kdy se nasazuje a jaký je její účel?

Obecně platí, že hypoalergenní výživa se nasazuje za účelem diagnostiky nebo léčby onemocnění, u nichž předpokládáme původ v alergii na některou ze složek potravy.

Podezření na alergii na potravu vyvolává zejména svědění, které nelze vysvětlit jinými příčinami (blechy, kožní léze apod.), a opakované a dlouhodobé průjmy a jiné zažívací potíže bez známého důvodu.
V těchto případech má veterinární lékař podezření na alergii na krmivo. Diagnóza může být potvrzena pouze vylučovací hypoalergenní výživou. Jejím principem je vyloučit z krmiva co nejvíce alergenů (pokud možno všechny alergeny). V případě, že u pacienta krmeného hypoalergenní dietou jeho potíže odezní i bez jakékoli jiné léčby, je diagnóza alergie na krmivo potvrzena.

Alergie jsou vyvolány nejčastěji bílkovinami, a to u psů zejména bílkovinami vepřovými, hovězími, mléčnými, dále bílkovinami vajec a ryb, pšenice, ovsa a sóji. Naopak nejméně často se setkáváme s alergeny jehněčími a s alergiemi na zvěřinu. Principem hypoalergenní diety je tedy vyloučit z krmiva bílkoviny, které mohou alergii způsobit. Existují dvě cesty, jak toho docílit:

1. Změna struktury molekuly bílkoviny: Molekula bílkoviny má menší schopnost alergizovat organismus, pokud je „rozbitá“ na kratší řetězce, tzv. polypeptidy nebo peptidy. Tento způsob se velmi často používá při výrobě granulovaných dietních krmiv. V některých krmivech jsou bílkoviny dokonce „rozbité“ tak, že jejich výrobci prakticky vylučují, že by takové krmivo mělo jakékoli alergizující schopnosti. Takové diety jsou určeny jen ke krátkodobému zkrmování za účelem diagnostiky potravní alergie.

2. Náhrada alergizující bílkoviny jiným typem: Často se u psů rozvíjí alergie na vepřové nebo hovězí maso, proto je snaha v hypoalergenních dietách nahradit tyto typy masa jiným druhem. Volí se takový typ masa, u nějž je malá pravděpodobnost, že by se s ním pacient ve svém životě setkal, což je nejčastěji jehněčí maso, králík nebo zvěřina, případně se podává drůbeží maso, které není častým alergenem. Komerčně vyráběná krmiva, označovaná jako SENSITIVE, tedy určená pro psy a kočky s citlivým zažíváním nebo kůží, proto často obsahují právě jehněčí maso.

Jak vypadá krmení hypoalergenní dietou v praxi?

a) Diagnostické eliminační diety

Pokud má veterinární lékař podezření na alergii na krmivo, jako první krok doporučí tzv. eliminační dietu. Jde o hypoalergenní výživu, která by neměla obsahovat žádné alergeny. V takovém případě se psovi krmí pouze vařená rýže a jehněčí nebo králičí maso. Musí jít skutečně o čisté maso, které nelze nahradit například konzervovaným krmivem s jehněčím masem. Z důvodu špatné dostupnosti a vysoké ceny takového masa lze využít i libové drůbeží maso, ale bohužel, setkáváme se i s případy alergií na drůbeží maso, proto není z diagnostického pohledu drůbež ideální volbou.

Lze také použít speciální komerčně vyráběnou diagnostickou dietu, kde jsou bílkoviny rozbité na tak malé kousky, že nejsou schopny vyvolat alergii. Diagnostickou dietu je nutné zkrmovat po dobu několika týdnů. V některých případech mohou příznaky potravní alergie vymizet až po šesti týdnech od počátku krmení touto dietou. Je mimořádně důležité, aby po tuto dobu nedostal pes opravdu žádné jiné krmivo, než je diagnostická dieta. Každý sebemenší pamlsek, piškot, kousek sýra, kolečko šunky nebo dokonce i léčivo v podobě ochucené tablety mohou znamenat, že veškerá snaha, čas a investice budou zmařeny a s diagnostikou bude nutné začít znovu od začátku.

b) Diety pro dlouhodobé zkrmování

Jakmile příznaky onemocnění při krmení diagnostickou dietou vymizí, je diagnóza potvrzena a lze začít postupně, vždy pod dohledem veterinárního lékaře, přecházet na krmivo, které bude pacient přijímat po celý zbytek života.

Pokud pes dostává domácí stravu, postupně se do jeho krmné dávky, vždy zhruba po týdnu, přidávají další složky – například, jehněčí maso se nahradí drůbežím. Pokud se příznaky onemocnění neobnoví, lze po týdnu přidat další složku, například těstoviny. Cílem je nalézt takové spektrum přísad do krmiva, které udrží pacienta bez příznaků přecitlivělosti na krmivo.

Pacientům přijímajícím komerčně vyráběná krmiva lze postupně do hypoalergenního krmiva přidávat granulovanou dietu na předpis veterinárního lékaře. Někdy je třeba vyzkoušet i více značek krmiva, než se zjistí, která danému pacientovi nejvíce vyhovuje. Nelze postupovat podle nějaké šablony – hypoalergenní krmný režim je přísně individuální a „šitý na míru“ konkrétnímu pacientovi. Osvědčenou hypoalergenní dietu pak bude pacient už navždy dostávat místo běžného krmiva.

I při tomto režimu je zakázáno dávat pacientovi běžné pamlsky. Nejvíce nebezpečné jsou v tomto ohledu uzeniny nebo kousací hračky: „buvolí kosti“, „ouška“ apod. Po dohodě s veterinárním lékařem lze jako pamlsek podat dětský piškot nebo kousek tvrdého sýra, ale je nutné počítat s tím, že se mohou vyskytnout i pacienti citliví na pšeničný lepek nebo mléčnou bílkovinu, proto nikdy s pamlsky neexperimentujte sami, ale vždy se nejprve poraďte s veterinárním lékařem. I zdánlivě nepatrné množství alergizující látky může vyvolat bouřlivou reakci a zcela znehodnotit dosavadní léčebné úsilí!

c) Krmiva „pro citlivé psy“

Krmiva pro citlivé psy nejsou veterinárními dietami v pravém slova smyslu. Jde spíše o „odlehčená“ běžná krmiva. Jejich podstatou je omezení množství potenciálních alergenů. Jsou k dispozici v běžné distribuční síti obchodů s chovatelskými potřebami jako normální krmiva. Většinou obsahují jehněčí maso nebo zvěřinu. Jejich zkrmování lze považovat za určitý preventivní prvek, který pomáhá tlumit rozvoj přecitlivělosti na krmivo u psů, u jejichž předků nebo sourozenců se přecitlivělost na krmivo vyskytla. Osvědčují se i u pacientů trpících opakovanými trávicími nebo kožními problémy, ovšem pacientům s plně rozvinou přecitlivělostí na krmivo zpravidla tato krmiva nestačí a je nutné jim podávat skutečnou veterinární dietu na předpis.

MVDr. Veronika Grymová
Zvířata & Zdraví

Přihlášení

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Náš útulek se účastní akce "Naplňte bříška"