* Rok narození: 2010

* odčervený
* očkovaný
* kastrovaný

Moureček Štěstík pochází ze Šestajovic, kde se již déle než týden potuloval po parkovišti a úzkostlivě plakal. Ačkoliv se nálezci ptali místních lidí, zda se jim kocourek neztratil, jak již tradičně, nikdo se ke kocourkovi neměl a nehlásil.
Štěstík je náramný a úžasný mazlíček, je nesmírně vděčný za teplý pelíšek a mističku s krmením. Rád se předvádí, nastavuje se k mazlení, hlazení a muchlování. Má velmi jemný kožíšek a celkově se dá o Štěstíčkovi říct, že je to parádní a kontaktní kocourek, který bude svému páníčkovi věrným přítelem.
Pro Štěstíka hledáme umístění v bytových podmínkách, na které je kocourek zvyklý. V novém domově by chtěl mít Štěstík určitě kočičího či psího kamaráda, potože kocourek vyžaduje aktivní hru a kontakt. Zvířecí kamarád k Štěstíkovi není podmínkou jen za předpokladu, pokud kocourkovi věnujete dostatek času. Štěstík na vás čeká v depozitu ve Vrbičanech - nedaleko Prahy.

Tento kocourek již našel svůj domov.

8.6.2011
Dobrý den,

Štěsťa je v pořádku. Očíčko kapeme a vypadá to dobře. Domácí kočička Míša je uražená, ale začíná se to zlepšovat :o).

V neděli, když jsme Šťěsťu přivezli, jsem ho chvíli nechala v přepravce, aby se s novým domovem seznámil nejprve přes mříže. Míša se k přepravce přiblížila jen na bezpečnou vzdálenost a syčela jako rozzuřená kobra. Když jsme Štěsťu vypustili, zalezl si nejdříve do chodby a pak asi na tři hodinky pod skříň. Pak se začal osmělovat, vyšel ven, ale Míša ho pronásledovala a tak se jí klidil z cesty.
Noc jsme přežili celkem v klidu.
V pondělí zůstali kočičáci dopoledne sami doma, tak jsem měla trochu strach, co po návratu uvidím. Ale kočičky byly v pořádku a byt taky! Štěsta byl stále sebevědomější a Míša z toho byla dost nervózní. Kočičky sice jedly i pily, ale malinko, protože na to ve válce o pozice prostě neměly čas.
Ještě ráno v úterý si Míša po sobě ani nestačila zahrabat záchůdek, jak byla vystresovaná, takže jsem se rozhodla, že je odpoledne oddělím, aby si trochu oddychly. Když jsem se vrátila domů, byli ale kočičáci celkem v klidu a kupodivu už si očuchávali čumáky. Sice to vždycky končilo syčením a vrčením, ale myslím, že jsou na dobré cestě.
Odpoledne, v noci i ráno zase střídali manévry s chvilkami odpočinku, a tentokrát už si Štěsťa občas i začíná a nenechá se zastrašovat.

Myslím, že to je celkem v pohodě, a že oběma prospěje, že jsou spolu. Mají alespoň zábavu, i když se to spíš podobá válce :o).

Včera jsem se snažila Štěsťu vyfotit, ale moc se mi to nepodařilo, tak až budu mít nějakou fotku, tak pošlu.

A jak se mají ta koťátka, co jste přijímala, když jsme si byli pro Štěstíka?

Zdravím

Jindra Zábranská