Pan Šlapetka
* 27.1.2024 ❤️ Poslední sbohem milovanému kočičímu dědečkovi panu Šlapetkovi Srdíčkovému ❤️ Ahoj člobrdíci, v dnešních hovorech společně s tetou Irčou a tetou Kristýnou zavzpomínáme na milovaného kocourka Šlapeťáčka, který odešel do nebíčka: https://www.youtube.com/watch?v=6dKPx7s-Pgs. Myslím, že není co dodat, pojďte a vstupte s námi do vzpomínek. Krásný poslech, milovanému Šlapeťáčkovi lásku a světlo, v úctě vaše Agátka Srdíčková ❤️
* 17.1.2024 ❤️ ❤️ ❤️ Poslední sbohem milovanému panu Šlapetkovi Srdíčkovému ❤️ ❤️ ❤️
Vážení a milí přátelé, je nám to nesmírně líto, ale s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovaným FIV pozitivním kocourkem panem Šlapetkou Srdíčkovým: https://eu.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/10978247. Útulkovou historii naleznete zde: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/1075. Milovaný Šlapeťáček odešel do světla pro nádorové onemocnění. Věděli jsme, že má zhoubný útvar, který se začal projevovat v rámci pacičky a postupně i v útrobách tělíčka. Odešel všemi milován v nejhlubší úctě a lásce.
Nedostupný jako hloubka oceánu, nádherný jako ta nejvzácnější perla, zkrátka majestátní kocourek s nevyzpytatelnou povahou, to byla náš milovaný pan Šlapetka Srdíčkový. V létě roku 2020 se začal psát velký příběh dvou nádherných kočičích kamarádů pána a paní Šlapetkových. Teta Markéta ze strašeckého depozita měla telefon, že se někde u cyklostezky v Praze pohybuje maminka s koťátkem. Na dvojičku v nouzi bylo posvíceno. Když ale měla teta přijímat nadělení do depozita, zjistila, že jde o dvě staré kočičky. Rovnou proběhlo vstupní vyšetření na základně útulku ve Vrbičanech a ukázalo se, že mají oba starouškové naprosto shnilé zoubky, zvýšené ledvinové hodnoty, obrovské záněty v tělíčku a na vstupním testu FIV pozitivitu. PCR zkouška pořízena v diagnostické laboratoři prokázala FIV pozitivitu u pana Šlapetky. Pár týdnů byli Šlapetkovi na karanténě u tety Markéty, no a když se uvolnil výběh na základně útulku ve Vrbičanech, odešli bydlet do výběhu trojky. Tam strávili dostatek času na regeneraci a nakonec proběhla u obou revize zoubků. Hospitalizace po revizi zoubků u extrémních plašánků byla náročná, ale všichni jsme ji nakonec zvládli. S tetou Kristýnou ani strejdou Michalem po celý svůj život přátelský kontakt nenavázali a manipulace s nimi byla prazvláštní, především tedy u pana Šlapetky. Oba Šlapetkovi ale baštili, spokojeně bydleli a život plynul dál.
Nikdy nezapomeneme na kníratou dvojičku plašánků nalepenou na sobě a při každé příležitosti prchající do úkrytu boudičky. Zkrátka a dobře dávající nám najevo osobní hranice. Společné prožitky byly jiné, jinak procítěné, jinak krásné. Vždy budeme vídat před očima dvouplamínkovou dvojičku pana Šlapetku a paní Šlapetkovou.
Nádherná a milovaná paní Šlapetková odešla před časem do nebíčka pro nádorové onemocnění ouška. V tu chvíli pan Šlapetka osiřel. Pochopili jsme a naciťovali, že pan Šlapetka moc dobře věděl, že už se paní Šlapetková nevrátí a také moc dobře věděl, že se jednou společně opět sejdou v nebíčku. A tato chvíle právě nastala - chvíle šťastného setkání, porozumění a bezpodmínečné lásky. Vše bylo mimořádně vysoce duchovní, dokonce při natáčení rozloučení s paní Šlapetkovou proletěl okolo nás motýlek jako symbol nebeské síly a propojení duší.
Milovaný pan Šlapetka byl doslova všestranným přírodním úkazem. Kocourek měl silnou neurologii tělíčka, byl vzrostlý a zároveň z něj čišelo stáří. Každá kočička je úplně jiná, má svou povahu, svou duši, své zvyklosti. U nádherného pana Šlapetky byla tato síla mnohonásobná. Kocourek byl naprosto zvláštní celým svým já. Majestátní velký kočičí dědeček byl od začátku své útulkové cesty jedinečný. Do útulku přišel s výraznými neurologickými problémy, trpěl na zácpy a často byl kontrolován. Zpočátku byla s kocourkem naprosto složitá manipulace. Časem byl na vyšetřovacím stole jako andílek, avšak kocourkova plachost ve výběhu pokračovala i nadále. Zkrátka nás nebral, nebavil se, doslova námi krásným kočičím způsobem opovrhoval. A tím byla jeho duše opět jedinečná a jiná, a proto také každého zvířecího kamaráda mimořádně milujeme. Pro své já, pro svou duši, pro svou jedinečnost.
Jak již víme, některé převážně starší kočičky nepečují o svůj kožíšek, a proto byl dědeček Šlapeťáček na vyšetřovacím stole často kontrolován. Zároveň také vyčesáván, k tomu mu byly zastřihovány drápečky, dostával infuzky do kožíšku a podpůrné prostředky proti zácpě do tlamičky. Tyto ošetřovací procedury se chlapíkovi nesmírně líbily. Užíval si manikúry, pedikúry, také kadeřnického salónu, zkrátka všech úžasných lázeňských procesů.
Jenže, jak běžel čas, dostavily se potíže spojené se zdravíčkem. Na prstíku jedné z pacinek se utvořil nádor a podrobná kontrola odhalila i potíže v útrobách tělíčka. Časem se přidala atypická tekutina v bříšku a to vše napovídalo, že skutečně bojujeme se zhoubným onemocněním. Jakmile začal Šlapeťáček chřadnout, domluvili jsme se s ošetřujícím lékařem a milovaného chlapečka společně propustili do světla.
Z nebe se lehoulince snášel jemně zlatý jas s nádechem vanilkového krému, to Azraelova aura tak nádherně a jasně září. Okolo Archanděla Azraela byla vidět zářivá světélka, to Andílkové přispěchali milovanému kocourkovi svítit na cestu a mezi těmi světélky nakonec odcházela do světla ta nejjasnější hvězdička jménem pan Šlapetka za doprovodu nás všech ochránců a opatrovníků duší. Archanděl Azrael přináší úlevu od utrpení a naopak oblažuje srdce, která jsou potemnělá zármutkem. Předává nebeské světlo každému duchu, kterého se dotkne a stačí pouhá jeho přítomnost, aby duším trpícím žalem pomohl znovu uvěřit v lepší zítřky a pomohl umírajícím odejít do nebe. Pojď, milovaný kocourku, podej nám tlapičku, obklopíme tě láskyplným světlem a doprovodíme tě k duhové bráně, aby ses cítil v bezpečí a milován. Oči se zaleskly slzami, hluboko uvnitř se odehrál souboj emocí, jejichž výhercem zůstala empatie, láska, porozumění a pochopení. A tam na konci posvátné pouti u nádherné zářivé brány stála přenádherná paní Šlapetková, to aby svého vyvoleného překrásného pana Šlapetku přivítala v nebeském království se skupinou milovaných dušiček... a další bublinka vystoupala nad srdíčkový útulek, aby už navždy společně s ostatními střežila kroky svých kamarádů ❤️ ❤️ ❤️
Překrásný a milovaný pane Šlapetko, děkujeme ti, že jsme o tebe mohli pečovat, že jsme mohli být součástí tvého obrovského a naplněného příběhu. Byť bychom se snažili sebevíce o tvou přízeň, ta patřila pouze a jen paní Šlapetkové. K nám jsi byl tvrdý jako skála, ale děkujeme za tuto krásnou zkušenost, neboť přesně to tě činilo neopakovatelným. Mnohému jsi nás naučil a mnohé naše vlastnosti prohloubil stejně tak jako každý náš zvířecí kamarád. Děkujeme ti, že jsme s tebou mohli prožívat krásné i těžké chvíle, vnímat, pochopit, milovat, radovat se i obávat. Děkujeme za důležité duchovní dary duše. Tvé poselství si navždy poneseme nejen v sobě, ale budeme jej předávat i dál.
Milovaný Šlapeťáčku, odpočívej a spinkej v pokoji a v klidu. V nejhlubší úctě a lásce vzpomínáme a nikdy nezapomeneme na ohromně silnou dušičku plachého kocourka, který si ale naopak užíval na vyšetřovacím stole božských lázní. A právě tyto skvělé lázně tě nyní čekají tam nahoře v překrásném nebi. Už navždy zůstaneš v našich srdcích a jednou se, milovaný kočičí dědečku, všichni společně zase sejdeme.
Odpočívej a spinkej v pokoji a klidu.
Tvá velká srdíčková rodina ❤️ ❤️ ❤️
fotogalerie: https://mierrakocka.rajce.idnes.cz/Slapetkovi/
* Rok narození: 2010 ?
* odčervený
* kastrovaný
Do strašeckého depozita Srdcem pro kočky byly přijaty dvě kočičky, původně avizované jako kočička s odrostlým kotětem. Kočičky se pohybovaly v Praze u cyklostezky a čekaly, až jim někdo ná něco k jídlu. Začala je tam jezdit krmit jedna slečna, která se o tom zmínila své tetě a ta kontaktovala naše strašecké depozitum. Bylo domluveno, že kočičky budou odchyceny a dovezeny do depozita. Teta trošku vyvalila oči, když se podívala do přepravek a tam na ni místo maminky s kotětem vykoukl starý kocourek a stará kočička. Obě kočičky byly vystresované a počůrané a tak je teta ubytovala, dostaly napapat a měkký pelíšek. Při veterinární kontole se zjistilo, že se jedná o starého vykastrovaného kocourka a velmi podobnou starou kočičku. Nevíme, zda kočička je vykastrovaná a tak volíme nejšetrnější metodu - posíláme krev do labotratoře, kde nám odpoví na otázku, zda je kočička kastrovaná, abychom jí nemuseli otevírat bříško. (Aktualita - výsledky z laboratoře = kočička je kastrovaná). Protože pocházejí od cyklostezky, kocourek dostal jméno Šlapetka a jeho partnerka byla pojmenována Paní Šlapetková.
Oba stařečkové mají v dezolátním stavu tlamičku se shnilými zoubky. Tolik blech a bleších zárodků v kožíšku jedné kočky snad teta ještě neviděla, po odblešení zůstávají pod stařečky na jednorázových podložkách stovky vypadaných, ještě se hýbajících blech ve všech vývojových stadiích.
Paní doktorka udělala Šlapetkovým rozbor krve a zjistila, že oba jsou silně anemičtí. Tak moc jsou vycucaní od blech. Ještě nám tam vyskočil zvýšený cukr u Paní Šlapetkové ale to bude asi stresem. Kocourek Šlapetka je celkem velký kocourek ale váží jen něco přes 3kg. To je na takového kocoura málo. Je kostnatý ale naštěstí má chuť k jídlu. V budoucnu bude Šlapetku i Paní Šlapetkovou čekat revize zoubků ale na to musí být oba v dobré kondici.
Šlapetkovi zůstávají zatím ve strašeckém depozitu u tety Markéty a až se na základně ve Vrbičanech uvolní místo, budou se stěhovat ke Kristýně a Michalovi mezi starší kočičky.
Kde se u cyklostezky kočičky vzaly? Myslíme, že by k sobě mohli patřit od narození. Sourozenci? Matka se synem? Ztratili se nebo třeba zbyli po zemřelém majiteli nebo je někdo vyhodil? Škoda, že neumíme mluvit kočičí řečí, abychom si poslechli velký kočičí příběh.