Kočce hrozí v bytě mnohá nebezpečí. Připravte se na nového mazlíčka včas!

Nezáleží příliš na tom, zda si přinesete domů kotě nebo dospělou kočku, základní potřeby budou stejné. Jen u kotěte více dbejte na bezpečnostní opatření.

Kde kočce hrozí nebezpečí!

Kromě jedovatých rostlin: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=node/219 mohou kočku ohrozit volné elektrické šňůry, různé křehké předměty, ale také špatně zajištěné záclony či závěsy. Počítejte s tím, že kočka se pohybuje i ve výškách.
Před příchodem kočky si projděte celý byt a zkontrolujte, co může být nebezpečné nebo co je příliš cenné. Kočičí pohyb přece jen představuje pro takové předměty riziko.

V bytě nemusí být nuda!

Kdo nechce nebo nemůže dopřát své kočce volný pohyb venku, nemusí být špatný páníček. Ať je kočka venku nebo doma, její život by měl být pestrý a dobrodružný. To platí především pro život v bytě, protože, jak jste již zjistili, vaše chlupatá společnice potřebuje změnu, aby byla vytížená a cítila se dobře. I když nebude moci na zahradu, existuje celá řada možností, jak ji (a určitě i sebe) zabavit!

Kočky a myši

Kočka domácí je od přírody lovcem. I ostatní kočkovité šelmy jsou výborně uzpůsobeny k lovu kořisti. Lvi, tygři, gepardi či levharti, kteří žijí ve volné přírodě, to potřebují, aby uživili nejen sebe, ale i svá mláďata, která v nízkém věku nejsou schopna sama se zmocnit kořisti.

Přirozenost

Domácí kočka loví podle svého pudu – řídí se zkrátka instinkty. Hlavním důvodem je především potěšení, narozdíl od divokých kočkovitých šelem, které loví pouze tehdy, když mají hlad nebo potřebují nakrmit mláďata. Lovení je instinktivní pud, který se zdokonaluje cvikem. Ano, téměř všechny kočky jsou lovci. Je to tím, že to mají zapsané v genech. Již malá koťata napodobují chování své matky a učí se od ní umění lovu. Koťátka narozená a žijící ve venkovním prostředí mají řadu možností ke zdokonalování.

Předoperační a pooperační péče

Čeká vašeho zvířecího kamaráda operace a nevíte, jak bude pobyt na veterinární klinice probíhat? V nervózní době před operací se někdy zapomeneme zeptat na všechny důležité informace, tento článek by měl vaši nejistotu rozptýlit. Při dobré informovanosti majitele a dodržení správného postupu předoperačních příprav a pooperační péče vše proběhne klidněji a bez komplikací.

Dnešní rodina očima kočičí mámy

Když byly děti malé a povídala jsem jim pohádku,klepala se jim bradička,protože jim utiskovaných bylo líto. Zdá se mi, že ve chvíli, kdy děti dorostly do této konzumační doby se něco změnilo.Vůbec nepochopily,kam směřuji,že jsem chtěla něco udělat a ne jen naříkat,jak je dnešní svět plný násilí a krutosti ,tak jsem se rozhodla pomáhat těm nejpřehlíženějším-kočičkám.

Příběh postižené kočičky Agátky ze Slaného

Pomaličku začínalo léto 2010, psal se konec května a vše nasvědčovalo tomu, že se blíží slunný a krásný víkendový den. V soboru ráno 22. května přišla SMS zprávička od slečny Aničky ze Slaného, se kterou jsme již delší dobu v kontaktu a snažíme se tak pomáhat zdejším kočičkám. Slečna Anička hlásila, že mají pod schody paneláku tři malá koťátka zhruba měsíční, která začínají zpod schodů vybíhat, a tak hrozí nehoda v podobě aut, psů, ale s největší pravděpodobností také dětí, které často nešetrně malé kočičky “natahují“. Manžel Michal měl jako každý víkendový den namířeno na veterinu do Slaného, a proto byl již ten den domluvený se slečnou Aničkou, že se na místo určení přijede podívat. Domů se Michal vrátil s nadílkou v podobě tří překrásných koťátek. Jedinou kočičí maminku se tenkrát nepodařilo odchytit. V tu chvíli jsme si říkali, jak jsou koťátka nádherná, ač obyčejných barev, přesto nádherná. Koťátka jsme pojmenovali a nafotili do budoucí nabídky. Černé kočičí holky dostaly jména Amálka a Agátka, stříbřitě mourovaný kočičí kluk se pyšnil jménem Akimek.

3. čtvrtletní zpráva roku 2010 o činnosti útulku O.S. Srdcem pro kočky

Další tři měsíce uplynuly neuvěřitelně rychle. Tyto měsíce byly nabity akcemi na pomoc opuštěným kočičkách. Poznali jsme, co znamená „síla přátelství“, jak má taková síla fungovat, ale také jsme zakusili, jak moc je pro naše zvířátka souhra dobrých duší a otevřených srdcí důležitá. Každý z našich přátel a známých tvoří silný pilíř na jehož základě se pomaličku buduje společná síla pomoci bezmocným a opuštěným zvířátkům. Jinak řečeno, jsme svázání v jeden řetěz a každý z nás tvoří silný článek tohoto řetězu. Podařilo se nám prohloubit již dříve získaná přátelství a získat také další přátelství pro náš “srdíčkový“ team. Všechna přátelství přišla samovolně a vznikla spontánně.

Bleší trh pro kočky

Hned zkraje se musím přiznat k tomu, že jsem obyčejně dost skeptická. Mívám pocit, že se toho s utrpením živých bytostí nedá moc dělat. Je ho na světě tolik! Pár soucitně smýšlejících lidí to přece nemůže zachránit. Jenže pak mne cesta zavedla do útulku ve Vrbičanech a tady přesně ten pár lidí (pár jsou dva) prostě nehledí na pocity a radši dělá, co je v lidských silách.

Slánské kočky

Dne 25.9.2010 byl zveřejněn tento důležitý článek ve SLÁNSKÝCH LISTECH. http://www.slanske-noviny.cz/clanek/slanske-kocky
Město si neplní zákonné povinnosti ve vztahu k opuštěným, ztraceným a týraným zvířatům.

Nebuďme lhostejní k týrání zvířat!

Stále se mezi námi najdou lidé, kteří z nedbalosti nebo dokonce úmyslně týrají zvířata. Dokud nad tím budeme přivírat oči, nápravu nikdo nezjedná. Takže je na každém z nás, aby na takovéto jednání upozornil a zabránil tak zlým lidem v dalších nepravostech. Jenže kde hledat pomoc pro týraná zvířata? Nadace na ochranu zvířat provozuje SOS linku s číslem 222 135 460 (SOS zvíře), na kterou je možné zavolat v pracovní dny mezi 9. a 17. hodinou. Další možností je oznámit týrání obecnímu úřadu, krajské veterinární správě, policii ČR nebo státnímu zastupitelství. Více si přečtěte v článku Když se stanete svědkem týrání.

Když močení bolí

Časté nucení na močení, bolestivé naříkání, močení mimo toaletu, změněný pach nebo dokonce krev v moči – to jsou příznaky onemocnění dolních cest močových u koček. Neléčí-li se včas, může ohrozit i život kočky.

Blechy

Zablešení domácích zvířat je stále častým jevem. Někteří majitelé si nechtějí za žádnou cenu připustit, že by zrovna jejich miláček mohl mít nějakou tu blešku, jiní razí teorii, že "každý správný pes má blechy". Tuto problematiku bychom však neměli brát na lehkou váhu a zablešení zvířete účinně předcházet. Dobrých důvodů je pro to víc než dost.

Ohlédnutí za děním umísťovací výstavy - SEN ZVÍŘAT 2010

V sobotu 11.9.2010 proběhla v prostorách Hoffmanova dvora ve Vinoři umisťovací výstava opuštěných psů a koček s názvem SEN ZVÍŘAT.

Tato výstava se stala zároveň naší první umísťovací výstavou pod hlavičkou O.S. Srdcem pro kočky. Není možné se v krátkosti rozepsat o tom, jaké přípravy výstavě předcházely, ani jak jsme byli "rozlítaní", abychom něco nepokazili a na nic nezapomněli, neboť by musela vyjít minimálně dvě další rozsáhlá povídání.

Příběh ztraceného Britského kocourka Bertíka z Unhošti

Dne 1.9.2010 jsme obdrželi smutný e-mail od paní Henychové z Unhošti, která nás požádala o uveřejnění ztráty rodinného mazlíčka - Britského kocourka Bertíka na našem webu. Následně proběhla další přátelská komunikace, přičemž jsem zjistila, jak zajímavého člověka jsem vlastně skrze tuto smutnou zprávu poznala. Dnes mi přišel od paní Henychové e-mail, o který bych se s vámi chtěla podělit. Tento e-mail nás rozesmutnil, ale zároveň také moc potěšil.

Ahoj Kristýnko a Míšo.

Dneska byli tady na Kladně páníčkové Gábina s Petrem večer moc smutní. Myslela jsem si napřed, že jsou smutní hlavně proto, že jejich pes Agáta byl dneska na operaci s nohou. Chudinka malá. I když tedy vlastně - chudinka velká.