Týrání zvířat

Předem upozorňuji, že tento článek není příliš optimistický a některé uvedené příklady týrání zvířat jsou velmi kruté. Týrání zvířat je pro mne choulostivé téma, zvířata jsou mi velice blízká, považuji však za nutné psát o tomto problému otevřeně, protože realita je bohužel taková.

Co je dle zákona považováno za týrání zvířete?

- používání podnětů, předmětů nebo zvířeti bolest vyvolávajících pomůcek
- vyvolávání bezdůvodně nepřiměřeného působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
- zacházení se zvířetem, přepravování jej či pohánění způsobem, který u něj vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení, poškození zdraví nebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání

Nalezenec

Vracela jsem se z obchodu domů, se dvěma plnými igelitkami. Původně jsme se Zbyškem, mým manželem, chtěli jet na velký nákup autem. Jenomže auto jako obvykle čas, kdy je ho nejvíc zapotřebí tráví v servisu. Navíc dnes Zbyšek přijde až pozdě večer a doma je vymeteno, že by se ani mravenec nenajedl.

Kočka pacientka

Ne každá kočka má to štěstí, aby celý svůj život prožila v plném zdraví. Mnohokrát jsem slyšela názor, že kočka je tou nejhorší pacientkou ze všech zvířat. Ani se kočkám nedivím, můj nepřekonatelný strach z lékařské péče signalizuje, že v minulém životě jsem asi byla kočkou.

Úvaha o kočičí životaschopnosti

Na kočkách mě fascinuje jejich životaschopnost. V porovnání s jinými zvířaty či rostlinami je na tom líp. Posuďte sami: když zapomenete zalít kytku, nejdřív smutně svěsí listy a pak tiše usychá a čeká, kdy si všimnete. Když nečistíte a neměníte vodu v akvárku, najdete tiché rybičky plavat břichem vzhůru. U kanárka či králíčka musíte dávat pozor, aby nezbaštili něco závadného a neonemocněli.

Čtenářům Srdíčkových stránek

VÁŽENÍ ČTENÁŘI SRDÍČKOVÝCH STRÁNEK

Chceme touto cestou moc a moc poděkovat paní Kristýně Kacálkové, paní Markétě Slachové a kočičce Natálce, že vážily dlouhou cestu z Vrbičan do batelovké školy na Vysočině, na křest knih. Jejich zásluhou se ze křtu stala opravdová atrakce pro děti, poutavé vyprávění a zvláště pak kočička Natálka děti nadchla. Aby ne! Nechala se vodit na kšírkách jako pejsek a nechala se od všech dětí pohladit. Velmi nás mrzí, že se redaktor Jihlavských listů o tom, kdo knihu pokřtil nezmínil ani jednou větou. A z Natálky se novinářským kouzlem stala Čičina.

Křest knih “Naše kočka Čičina“ a její starší sestřičky “Malá kniha o kočkách“

V úterý dne 24.5.2011 byl velmi významný den, čekala na nás totiž velkolepá událost. Dostalo se nám velké cti a byli jsme pozváni na křest nádherných kočičích knih “Naše kočka Čičina“ a její starší sestřičky “Malá kniha o kočkách“.

Kočičí koleda - více než 150 000 korun míří do útulků

Velikonoční pokračování vánoční akce Strom splněných kočičích přání, Kočičí koleda, které mělo za úkol přilepšit kočkám a koťatům v péči občanských sdružení na ochranu zvířat z celé České republiky, bylo o třetinu úspěšnější než ročník první.

Blešák pro kočky XI - Kolbenka v duchu letního pohlazení

Opět se naplnil čas a na řadu přišla naše stará dobrá Kolbenka. Tentokrát jsme měli delší odmlku, protože předcházející víkendy byly zaplněny jinými dobročinnými akcemi ve prospěch opuštěných mňoukadýlek – konala se umísťovací výstava ve Chvalech, ale také chovatelská výstava ve Slaném.

Na blešáku jsme již zažili opravdu počasí mnoha tváří. Zažili jsme mráz, déšť, větrnou smršť i sluníčko. Tento blešák se nesl doslova ve znamení sluníčkové lázně. Všichni jsme se krásně opálili. Já i Michal jsme si určitě odnesli opálené ruce přesně olemované naším oděvem a opálená líčka.

Co přivádí kočky k šílenství?

Myslíme si, že děláme všechno pro dobro své kočky a přece máme pocit, že číča není spokojena a neustále zkouší naši trpělivost. Někde se zřejmě stala chyba!

Jestliže chceme ještě víc prohloubit náš vzájemný vztah, měli bychom se vyvarovat chyb, které kočku dráždí.

Výstava ČSCH Slaný - květen 2011

Ve dnech 14.5.-15.5.2011 pořádal ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ ZO SLANÝ tradiční výstavu drobného zvířectva, akvarijních ryb a exotického ptactva rozšířenou o speciální výstavu Teddy králíků a morčat “mazlík“ mladého chovatele.

Náš útulek byl na tuto akci přizván také. Dostali jsme další příležitost, jak o sobě dát vědět, ale navíc jsme si mohli ve prospěch opuštěných kočiček vydělat nějakou tu korunu.

Proč ochranné sítě pro kočky?

Zasíťování může být to jediné, co zachrání vaší kočce život a přinese i klid majiteli. Vybavením oken, balkónů či teras ochrannou sítí zajistíte bezpečný pohyb kočkám a zároveň vyřešíte bezstarostné větrání domácností. Ochranné sítě zabrání náhodnému vypadnutí, či případnému útěku kočky z okna nebo balkónu.

Jen kdo mluví, cítí bolest

Tlumení bolesti u zvířat je velmi zanedbávanou oblastí. Podobně jako je tomu v medicíně humánních novorozenců, mnoho evidentně bolestivých zákroků se běžně provádí bez tlumení bolesti. Argumentuje se tím, že zvířata i novorozené děti bolest necítí, protože to nemohou sdělit.

Na začátku zamyšlení o bolesti u zvířat je užitečné si připomenout, že prosté uznání faktu, že zvířata bolest cítí, nebylo a stále ještě není vůbec žádnou samozřejmostí.

Výstava pro kočku – Chvalská tvrz, Praha 2011

Každá umísťovací výstava je originální, naprosto odlišná od těch předcházejících a naprosto jedinečná. Ne jinak tomu bylo i tentokrát. Kouzlo a atmosféra příjemného výstavního dne šla ruku v ruce a dění bylo opravdu kouzelné. V zásadě jde vždy o trvalý zážitek. Den to byl plný dojmů, pocitů, smíchu, zdaru, nezdaru, přemýšlení i zamyšlení.

Jak zvířata chápou smrt

„0 indických slonech se říká, že někdy pláčou." Charles Darwin

Všichni se jednou setkáme se smrtí. Když člověku zemře někdo blízký, truchlí. Ale i zvířata mohou truchlit nad smrtí jiného jedince, stejně, jako truchlí člověk. Když zahyne některý jejich příbuzný, dávají zvířata najevo svůj velký zármutek. Ať už se jedná o savce nebo ptáky, nesou některá zvířata rodinné tragédie velmi těžce. Jak prožívají zvířata zármutek ze ztráty blízkých přátel nebo příbuzných se dozvíte v tomto článku. Přeji příjemné čtení.

Poslední sbohem Míšovi

Je úterý, píše se datum 2.5.2011 a já začínám psát smutný příběh. Našeho kocourka Míšu si dnes nechali na veterině, v duchu se s Míšou pomaličku loučím. Cítím, že se brzy naplní Míšův čas.

Míšo, vzpomínám na to, jak jsi začátkem června roku 2010 přišel bydlet do našeho útulku. Tahal jsi za sebou nožičky a my jsme z toho byli moc špatní a nešťastní. Říkali jsme si, že nám osud do cesty přihrál další chromé zvířátko, ale nebylo tomu tak. Během pár následujících dnů jsme zjistili, že jsi byl prochlazený, a proto tě nemoc položila. Tlamičku jsi měl skoro prázdnou, jen dva špičáky - jeden dole a jeden nahoře a k tomu prokousnutý jazyk, jakoby čtvrtina jazyka úplně chyběla. Postupem času jsme si všímali, že v záchodku zůstávají větší močové hrudky a nakonec se opravdu na veterině prokázalo, že máš nemocné ledviny.