Týrání zvířat

Předem upozorňuji, že tento článek není příliš optimistický a některé uvedené příklady týrání zvířat jsou velmi kruté. Týrání zvířat je pro mne choulostivé téma, zvířata jsou mi velice blízká, považuji však za nutné psát o tomto problému otevřeně, protože realita je bohužel taková.

Co je dle zákona považováno za týrání zvířete?

- používání podnětů, předmětů nebo zvířeti bolest vyvolávajících pomůcek
- vyvolávání bezdůvodně nepřiměřeného působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
- zacházení se zvířetem, přepravování jej či pohánění způsobem, který u něj vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení, poškození zdraví nebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání

Co je každý povinen zvířeti zabezpečit?

- přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete
- učinit opatření proti úniku zvířete
- zvíře nesmí být chováno v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho funkcí a zajištění potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou
- každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav. Za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého případně opuštěného zvířete do útulku.

Týrání zvířat je celosvětový problém

Obzvláště lidé žijící v chudých zemích mají často zcela jiný pohled na zvířata než lidé v zemích vyspělejších a ekonomicky stabilnějších. Sama si kladu otázku, zda hlavní příčina je v bídě, malé osvětě, nevzdělanosti či nízké morálce. Například je známo, že v Číně a Korei lidé běžně konzumují psí maso. Lidé, kteří nemají kladný vztah ke psům, si možná řeknou ?maso jako maso?. Psi jsou zde však chováni v hrozných podmínkách a před smrtí jsou týráni, protože tyto národy věří, že se tak maso stává chutnějším. Když pominu nelidské chování, tak tato skutečnost je krutá už vzhledem k obrovské domestikaci psů, kteří jsou od přírody ?naprogramování? k spolužití s lidmi a bytí jim přáteli.

Existují ale i země, které jsou sice ekonomicky stabilní a vzdělanost lidí poměrně vysoká, ale lásku ke zvířatům zakazuje buď víra, nebo v jiných zemích dochází k týrání zvířat kvůli lhostejnosti a nedisciplinovanosti lidí a to především lidí ve vládě (vybíjení tuleňů v Kanadě). Například Islám povoluje chování psů pouze za účelem lovu a hlídání majetku (chov psa jako domácího mazlíčka tato víra zakazuje). V místním ?petshopu? (obchodu se zvířaty) jsem udiveně pozorovala, jak si arab myje ruce v prachu. Později jsem se dozvěděla, že se dotkl psa a proto musel 7x za sebou vykonat tuto ?očistu?. I arabové si ale svoji víru v tomto směru zřejmě vykládají různými způsoby, protože jiný muslim mi vysvětloval, že ruce se myjí v prachu pouze po uklizení psího výkalu. V každém případě by však byl každý milovník zvířat po návštěvě zdejších ?petshopů? v šoku...psi a kočky různého stáří a ras se tlačili v malých klecích, kde stáli na roštech. Kromě psů a koček zde byli ke koupi i různé druhy opic, které v Čechách vidíme jen v ZOO, malí krokodýlci, vzácné želvy a papoušci a jiná zvířata, která jsou v Evropě chráněna CITES.

Masakrování tuleňů v Kanadě

Kanadská vláda tvrdí, že tulení populace ohrožuje rybářský průmysl, proto má v plánu vybít skoro 4 miliony tuleňů od roku 2003 ? 2006. Praktiky, jakými jsou zvířata usmrcována, zde raději nebudu kvůli dětským čtenářům uvádět a ze stejného důvodu jsem upustila i od umístění fotografií z těchto jatek, kde matky očichávají pozůstatky svých stažených mláďat.

Cituji autora článku Mika Hackmana - "Když jsem viděl fotografie, cítil jsem najednou bezradnost nejen nad významem slova civilizace, ale i člověk."

Některé státy však nezůstávají "pozadu" - kolem 22500 mrtvých tuleňů bylo nalezeno u dánských břehů v roce 2002, další tisíce pak na švédském a norském pobřeží. V roce 1988 uhynula skoro polovina populace tuleňů u dánských, německých a švédských břehů. A člověk místo, aby chránil tyto mizející tvory, je střílí pro svou zábavu. Dokonce oficiálně, jak to vyhlásila norská vláda v říjnu 2004 slovy jakéhosi ministra rybolovu Sveina Ludvigsena: "Nejde o zintenzívnění lovu tuleňů nebo o vyhubení tohoto živočišného druhu. Chceme jen otevřít tuto praxi cizincům..." Myslím, že k tomu už není opravdu co dodat...

Zabíjení slonů

Uvedu opět jeden příklad... V Tanzanii je malý národní park. Když bylo období sucha, neměli sloni dostatek potravy a napadali přilehlé zemědělské plochy. Farmáři se bránili a sloni mimo národní park se stávali lovnou zvěří ? mnohdy je však lákala hlavně slonovina, za kterou dostali mnoho peněz.

Ano, v tomto případě byli farmáři částečně v právu, jelikož sloni vnikli na jejich pozemky. V drtivé většině případů však zabíjí pytláci slony přímo v národních parcích, kde nechávají ležet mrtvá těla s odřezanými kly.

Velryby

Za pouhých osmdesát let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb! Nízká rozmnožovací schopnost těchto zvířat (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 10 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy velryb jsou odsouzeny k vymření. V roce 2004 se Česká republika připojila vstupem do IWC (Mezinárodní velrybářská komise) k zemím, které se aktivně podílí na ochraně vážně ohrožených kytovců.

Goethe řekl: ?Lov je vždy jednou formou války? a já si kladu otázku, proč mají stále lidé potřebu ?bojovat?? Když už nemají možnost vést válku mezi sebou, tak alespoň střílejí do bezbranných zvířat. Chápu, že myslivec někdy musí zasáhnout zbraní do chodu přírody, kterou již lidé ovlivnili natolik, že je třeba čas od času redukovat stav přemnožené zvěře. Myslivec se ale snaží mířit přesně, aby zvíře co nejméně trpělo a navíc nikdy nezabije více zvířat, než je nezbytně nutné. Nikdy však nepochopím zvrácené smýšlení lidí, kteří loví pro zábavu a následkem jejich amatérských hrátek často zvířata dlouho umírají v bolestech.

Ostatní divoce žijící zvířata

Mezi vybíjená a týraná zvířata bohužel nepatří pouze tuleni, sloni a velryby. Tento problém se týká i tygrů, orangutanů a mnoha dalších zvířat. Často k postupnému hubení živočišných druhů přispívá i vypalování deštných pralesů, což považuji za velký zločin lidstva. Tropické deštné lesy dříve pokrývaly rozsáhlé oblasti kolem rovníku, nejvíce kolem Amazonie v rovníkové Americe, kolem řeky Konga v Africe a v jihovýchodní Asii. Rychle ubývají a s nimi i nesčetné množství rostlin a živočichů, kteří zde žijí často nepoznány naší vědou. Lesů ubývá z mnoha různých důvodů, nejvíce kvůli těžbě dřeva či surovin a tlakem venkovských obyvatel v rozvojových zemích.Někteří movití lidé (zpěvák Sting) si kupují kousky pralesa, aby alespoň trochu napomohli jejich záchraně.

Na týrání divoce žijících zvířat mají rovněž velký podíl pašeráci, kteří převážejí přes hranice zvířata namačkaná v plastikových lahvích apod. Během cesty tak dochází k vysokému úhynu pašovaných zvířat.

Pokusy na zvířatech

Toto by také bylo téma na celý jeden článek. Všichni jistě více, že mnoho kosmetických či farmaceutických firem používá k testování svých výrobků zvířata. U farmaceutických firem by se to dalo ještě pochopit, protože pak může vyrobený lék zachránit statisíce lidských či zvířecích životů, ale testování kosmetiky na zvířatech mi připadá kruté a hlavně zbytečné. Stejně tak jako odmítám nosení kožešin, odmítám i používání kosmetiky testované na zvířatech. Představa, jaké utrpení musí zvířata podstupovat, když jim při výrobě nového kosmetického produktu vznikají různé exemy a alergické reakce, je hrozná.

I u nás má týrání zvířat mnoho podob

Domácí mazlíčci

Vrátím se ale k nám do Evropy...a do České republiky. Úměrně se vzrůstajícím počtem zvířecích mazlíčků v domácnostech bohužel roste i počet týraných zvířat. Lidé si například často pořídí zvířátko ve zverimexu, o jehož chovu si předem nic nezjistí a poté se diví, že jim zvíře předčasně zahynulo. Obzvlášťě v posledních letech se v obchodech se zvířaty stále častěji setkáváme s exotickými druhy zvířat, které potřebují speciální péči a nestačí se jen narychlo před koupí pozeptat prodávajícího, jakže se vlastně máme o zvíře starat. Zvířata pak trpí v malých klecích, viváriích či akváriích, chybí jim výběh, dostávají nevhodnou stravu a následkem toho dochází k jejich úhynu či váznému poškození zdraví. Myslím si, že každý zodpovědný člověk by si měl o zvířeti ještě před jeho koupí zjistit co nejvíce informací a poté ještě přehodnotit, jestli je ochotný a schopný se o zvíře plnohodnotně starat. Pokud usoudí že ano, tak hurá do toho! Pokud zjistí, že nemá k chovu přiměřené podmínky či čas, měl by zvolit pro něj vhodnější druh zvířete či od koupě zvířete upustit úplně.

Užitková zvířata

Týrání zvířat se svým způsobem týká i mnoha zvířat užitkových. Například o praseti domácím je známo, jak vysoce je inteligentní, přitom každý jistě ví, v jakých podmínkách se většinou tato zvířata chovají. A byli jste se někdy podívat v ?továrně na vejce?? Já tam jednou zavítala v rámci školní praxe. Nejdříve mě ohromil obrovský zápach, poté jsem byla v šoku, když mi bylo řečeno, že se slepicím celý den svítí, aby co nejvíce snášely. Slepice se mačkaly po několika kusech v malých klecích se šikmým dnem a krky měly od prostrkování skrze mříže celé holé. Když některá ze slepit zahynula, ležela v kleci mezi živými družkami tak dlouho, dokud si jí někdo nevšiml (běžná záležitost). Je vidět, že i naše společnost má ještě co dohánět. Vždyť i tato zvířata si zaslouží prožít svůj krátký život ve slušných podmínkách. Zlepšení životního prostředí pro tato zvířata by jistě v konečném důsledku znamenalo i zkvalitnění námi konzumovaných potravin živočišného původu.

Zvířecí útulky

V útulku jsem poznala psy, které jejich majitelé nechali přivázané v lese, pobíhající v opuštěné zahradě či je vyhodili z auta u silnice. Setkala jsem se ale i s příběhy, kdy člověk přivázal psa k autu a rozjel se...majitel přibil štěně za uši ke stromu...v popelnici se našlo štěně s přibitými pacičkami k prknu...někdo usekl koťátku nožičky a jeho milující matka si postupně tělíčko i s nožičkami odnesla. I takových hrůz jsou lidé schopni a jejich krutost nezná mezí.

Jak můžeme pomoci?

Není Vám týrání zvířat lhostejné? Pokud máte podezření na týrání zvířete, oznamte to Policii ČR nebo městskému úřadu a ohlaste písemně na nejbližší okresní (městskou) veterinární správu. Potom je dobré ještě celý případ sledovat, aby náhodou Vaše oznámení neskončilo zapomenuté někde v šuplíku. Týrání je třeba podchytit včas, protože spoléhat se na to, že ?třeba si toho všimne i někdo jiný a bude jednat za nás?, nestačí. Čím dříve se o týrané zvíře začneme zajímat, tím větší je šance na jeho záchranu a zabráníme tak ještě větší újmě na jeho zdraví a psychice.

Na závěr bych chtěla poděkovat Vám všem, kdo jste ochotni pomáhat, dělat tak náš svět hezčím a dokazovat, že "lidství" ještě není jen prázdné slovo.

Poznámka: některé informace uvedené v článku pocházejí ze zdrojů organizace Greenpeace

Autorka:
Marcela