O šestém smyslu koček

Má kočka šestý smysl? Nespočetně krát položená otázka, na kterou jen stěží může někdo z nás dát konkrétní a zaručeně správnou odpověď.

Milovníci a chovatelé koček ve většině případů odpoví na tuto otázku kladně a jen ti, kteří nejsou každý den ve styku s tímto čtyřnohým tvorem, na každé, pro chovatele zcela výjimečné a mnohdy nepochopitelné chování, mají ihned odpověď a zcela logické vysvětlení. Šestého smyslu - neboli mimosmyslového vnímání si všimli již naši předci, kteří kočce přisuzovali nadpřirozené schopnosti, spojovali ji s čarodějnictvím, nebo naopak, jako v Egyptě, ji povýšili do role bohyně.

To, že kočka vnímá věci nebo okolí zcela odlišně od nás, reaguje velmi citlivě na změny prostředí, podnebí nebo jen naše chování, ji staví do jiného světla a proto hledáme konkrétní vysvětlení tohoto chování. Částečné vysvětlení je v dokonalé harmonii a propojení všech jejich smyslů, které jsou velmi citlivé a dokáží reagovat na podněty, které jsou pro nás, lidi, zcela nepostřehnutelné a lidské smysly je vůbec nedokáží zpracovat.

Řeč je o vynikajícím sluchu, kdy kočka vnímá zvuky vysokých frekvencí a vibrace, které lidské ucho vůbec nepostřehne. Tímto lze vysvětlit, že kočka zjistí blížící se nebezpečí dříve než my, nebo zbystří, když slyší pro ni neznámé zvuky. Tak se kočka dostává do pozice domácího zabezpečovacího zařízení, kdy slouží jako „ohlašovatelka" nově příchozích nebo jen drobných čtyřnohých vetřelců v našem domě.

Snad lze i pochopit, že kočka pozná blížící se nebezpečí, jako jsou například povodně, zemětřesení nebo jiné přírodní katastrofy. Můžeme to opět přisoudit jejím citlivým smyslům, reagujících na vibrace, zvuky nebo jiné podněty. Kdybych se tímto tématem zaobírala v roce 1997, kdy náš kraj zasáhly ničivé povodně, snad bych pochopila, proč naše kočky týden před povodní byly nervózní, chodily za námi „jako ocásci" a náš pes naříkal u plotu. Tenkrát jsme mysleli, že naše zvířata hodovala na něčem, pro ně ne zcela zdravém a my se tudíž chystali s nimi k veterinárnímu lékaři. Povodeň nás však předběhla a důvod jejich chování byl zcela jasný. Těžce vysvětlit, proč se kočky samy odstěhovaly do auta a po opadnutí nebezpečí - o kterém věděly opět jen ony, vyběhly ven a začaly žít běžným životem. Nemohu říci, zda toto chování je v důsledku jejich výborně vyvinutých smyslů nebo je to zásluhou jejich tolik diskutovaného šestého smyslu. Každopádně ještě dlouho po povodních jsme si stále všímali jejich chování a při sebemenší změně jsme čekali nějaké nebezpečí.

Bohužel tyto smysly, které můžeme konkrétně doložit, nebo ten šestý, který není vědecky podložený, znepříjemnily kočce v minulosti život. Jak jsem se již zmínila, byly jí přisuzovány nadpřirozené schopnosti, kočky jsou spojovány s čarodějnictvím. Kdo z nás by neznal pořekadlo o tom, když přeběhne černá kočka přes cestu. Kočky za zlo považovala křesťanská církev, naopak v Egyptě a později i v Číně kočku za její schopnosti uctívali.

Ať už se nepochopitelné chování kočky snažíme vysvětlit jakkoliv, nic nezměníme na tom, že kočka je velmi vnímavá, je individualista a jen ona rozhodne, jak se k tomu či onomu zachová. To, že nás každé ráno ve stejnou hodinu, ve které vstáváme do zaměstnání, již budí, aniž by zazvonil náš budík, lze vysvětlit - snad tím, že kočka pozná hodiny, soused již odešel také do zaměstnání nebo jen jednoduše - má jen v sobě určitý smysl, kterým rozezná, že je třeba vstávat. Samozřejmě při buzení vynechá sobotu i neděli.

Jestli má kočka šestý smysl nebo ne, to si musí přebrat každý z nás a na tuto otázku si také sám odpovědět. Zda věřit jen tomu, co je vědecky doložené, nebo věřit, že existuje i něco jiného - jak se říká, mezi nebem a zemí.

Iveta Hrušková (Miciny CZ)