Základní komunikační projevy kočky

Zooetologie je celý vědní obor, který se zabývá chováním zvířat. Nám chovatelům stačí znát jeho zlomek – základní komunikační projevy kočky, abychom si navzájem lépe rozuměli a naše soužití bylo ještě příjemnější.

Hlas a hlasové projevy

Vědci zatím rozlišili šestnáct různých zvuků, které kočky používají pro komunikaci s okolím. To, jak často jich využívají, záleží mj. i na konkrétním plemenu. Perská nebo britská kočka jsou spíše uzavřenější, méněmluvné povahy, kdežto jiná plemena, např. siamky, jsou mnohem upovídanější.

Kocourek Prcek

Moje přítelkyně mě včera večer obdarovala kotětem a já přemýšlím, jestli to mám brát jako zkoušku lásky nebo odvahy. Moje Alenka je velice laskavá a soucitná duše, obdivuji ji proto, ale proč bych měl následky její dobročinnosti nést právě já? Alenka má neuvěřitelný talent nacházet kočky v nesnázích, jedné želvovinové kočičky se ujala sama a o dva další nalezenečky se postarala do té doby, než jim našla nový domov. Jako jeden z těch domovů si vyhlédla můj byt. O včerejším večeru jsem měl úplně jiné představy. Pozval jsem Alenku k sobě domů na večeři, s vidinou, že po večeři se přesuneme do ložnice. Dával jsem si záležet, umím dobrou čínu, v lednici jsem měl výběr chlazených nápojů a prostřel jsem na balkoně. Mám pěkný výhled a večer byl příjemně teplý.

Nepodceňujte úlohu koček

Plánujete pořídit čtyřnohého kamaráda? Jako první vás asi napadne pejsek. Dnešní hektická doba však dává červenou jinému mazlíkovi…

Správným řešením může být kočka. Samozřejmě, akčního hafana šplhajícího s vámi po horách nikdy nenahradí. Žijete-li však uspěchaně a nejste si jisti, jestli byste měli dostatek času na venčení, dejte přednost mňoukajícímu chlupáči. I senioři ocení spíše přítulnou micku než uštěkaného raracha, který vyžaduje hodně pozornosti, pohybu a dovádění.

2. čtvrtletní zpráva roku 2011 o činnosti útulku O.S. Srdcem pro kočky

2. čtvrtletí roku 2011 přineslo nečekané změny. Koncem května jsem se rozloučila s pracovním kolektivem v mém dlouholetém původním zaměstnání a začala jsem se plně věnovat opuštěným kočičkám. Neměli jsme změnu takového rozsahu vůbec v plánu, přinesl nám ji sám život. Zároveň přišly obavy, jak budeme fungovat dál a zda to všechno zvládneme. Kostky byly vrženy, osud zamíchal karty a ukázal nám směr cesty, kterou se máme vydat. Nebylo to jen pouhé pohnutí mysli, šlo bohužel o vypětí všech sil na úkor zdraví. Nikdy bychom si byli bývali nepomysleli, že se vše v tak krátkém čase změní. Říkáme si ale, že vše je k něčemu dobré a každá změna má svůj hluboký význam.

Luisa a Lotka

Naše Andrejka je jedináček a závidí své nejlepší kamarádce Zuzce, že má sestřičku Barču. Zuzka naší Andrejce vykládá, jak má s Barčou tajemství a s Andrejkou tajemství mít nechce. A když už jí Andrejka něco tajného prozradí, Zuzka to vyzvoní Barče. A je po tajemství. Andrejka chce taky sestřičku, se kterou by si mohla hrát a večer před spaním špitat a nechce slyšet, že s miminkem si moc neužije. Neustále nás s Honzou pronásleduje dotazy, kdy už jí tu sestřičku nebo přinejhorším bratříčka opatříme. Denodenně nás upomíná, abychom snad nezapomněli. Sice se jí snažím zchladit nadšení tím, že jí vyprávím, jak jsme si v dětství se sestrou Alicí navzájem braly hračky a později oblečení, ale Andrejčinou touhou po sestřičce to neotřese. Alespoň do včerejška to tak bylo.

Kočičí vrnění aneb nevrní každá kočka stejně

Vrnění ovládá každá kočka jinak. Dokonce jsou kočky, které nikdy nevrní. Proč ovšem, to nikdo netuší. Buď to neumí, nebo nepotřebují. Navíc kočka domácí je jediná šelma, která umí vrnět při nádechu i při výdechu. Ostatní velké kočky to ovládají jen při výdechu. Frekvence vrnění je v rozmezí 25-150 Hertzů.

Koťata ze stodoly

„Těžký je život fotografa,“ povzdechl jsem si před kamarádem Jirkou. „Copak?“ Rozzářil se v očekávání nějakého mého průšvihu. „Ale, žena chce abych jí nafotil nějaká koťata, nejlépe v pohybu.“ „To pro tebe přece není žádný problém.“ „Není, jen musím sehnat někoho s koťaty. Ty máš od loňska kočku, neplánuje rodinu?“ „Už doplánovala, vím, že koťata má v nějakém úkrytu ve stodole, ale ještě jsem je neviděl. Takže u mě si nezafotíš.“ „Ale zafotím, neboj se, já je z úkrytu vylákám.“ „No jak myslíš,“ zasmál se Jirka při představě, jak se popase na mém neúspěchu. „Přijď zítra dopoledne, to jim nosíme krmení, ale potvůrky čekají, dobře schované, dokud neodejdem. Už jsme zkoušeli odejít a pak se nečekaně vrátit, ale vždycky stihnou utéct a schovat se.“

I toulaví psi si zaslouží lásku a pelíšky

O toulavých psech se toho říká ledacos. Jsou lidé, kteří si myslí, že patří na ulici, že si nezaslouží ani běžné

pelíšky pro psy

, nedovolili by mu spát ani na rohožce. Jenže pejskové také mívají z pekla štěstí.

Filípkovy patálie s velkou touhou po novém domově

Filda nám nedávno vyprávěl, že by chtěl také jednou odejít do nového domova…" Myslíte si, že si pro mne někdy přijedou moji páníčkové?", ptal se nás Filípek… "Jasně, že ano, Filípku, také se dočkáš, až přijde tvůj čas", odpověděli jsme…

Pomaličku se rozbíhal rok 2011, necítila jsem se vůbec dobře. Rok 2010 byl naprosto vyčerpávající a vysilující. Práce na plný úvazek, návrat domů a kolotoč okolo kočiček, naprostý blázinec, který se dal jen tak tak zvládat. Někdy se nedalo vůbec po ránu vstát z postele a normálně fungovat. Jindy se vstávalo o fous lépe, ale odpoledne už by oči spaly a jakýkoliv pohyb byl vysilující a bolestivý.

S kočkou na procházku - 2

Když jsem vídala svou kamarádku Inku, jak si vykračuje s kočkou na procházce, rozhodla jsem se, že své pětiměsíční černobílé kočičce Žance taky zpestřím život vycházkami. Předpokládala jsem, že to půjde stejně snadno, jako jsem to viděla u Inčiny kočky Niki. Připnu vodítko, nechám na kočce výběr trasy, pěkně se projdem, v pohodě s čistou hlavou se vrátím domů a pustím se do večerního učení. Škola už začala a mně učení nikdy nelezlo do hlavy samo, jako některým šťastnějším spolužačkám.

S kočkou na procházku - 1

Mé spolužačce Jarce se rázem obrátil život naruby, z našeho krásného lesnatého kraje se o prázdninách stěhuje do Prahy. Vůbec se jí tam nechce, máme tady skvělou partu a navíc prožívá romantickou lásku s Jarkem. Jarek a Jarka, to zní tak hezky. Trochu jí to závidím. Ale to stěhování ne. Její rodiče mají malé hospodářství a finanční problémy. Nakonec si Jarčin taťka našel něco dobře placeného v Praze a hospodářství prodali. Jen jejich kočky noví majitelé nechtěli a tak jim Jarka usilovně shání nový domov. Do pražského bytu si totiž vezmou jen jednu kočku. Pomyslela jsem si, že jedné kočce bude určitě smutno, ale jestli to jinak nejde…

Mňouk pro každý týden

Vyhlašujeme miniseriál na srdíčkových webových stránkách s názvem MŇOUK PRO (KAŽDÝ) TENTO TÝDEN.

O co vlastně jde?

Vždy se bude jednat o vtipné foto a k tomu související heslo. Například úvodní foto a k tomu text - "Cvičíme v každém věku. Dokážete i vy dát nohu za krk třeba právě teď?" A na fotografii kocourek Merlinek s nohou za krkem.

Blešák pro kočky XII - Kolbenka stále v kurzu

Další blešák na sebe nenechal dlouho čekat a opět ťukal na vrátka. Nenechali jsme se dvakrát pobízet a zorganizovali jsme další výpravu na bleší trh. Takové klepání na vrátka se totiž nedá odmítnout a navíc přináší bohatství našim kočičkám.

Tentokrát jsem musela zůstat doma, přikrmovat koťátka, hlídat marůdky, podávat léky a starat se o chod domácnosti.

Prázdninová kočka

Chystáme se s dětmi na chatu. Je léto, a jestli vydrží počasí, zůstanem tam nejspíš celé prázdniny. Markétce je osm, Martínkovi sedm let a je to tam pro ně mnohem lepší než na sídlišti, kde bydlíme. Budou tam děti ostatních chatařů i z blízké vesnice. Plánujeme koupání v rybníku, toulky po lese… Jsem nezaměstnaná, mám čas věnovat se dětem, ale o to míň ho má manžel Martin, který dělá všechno proto, aby nás zabezpečil. Naštěstí dělá manažerskou práci která ho baví, celé dny mezi lidmi a ve svém živlu. Jenomže tomu tak propadl, že nevím, jestli ho za ty dva měsíce vůbec uvidím. Slíbil sice, že za námi bude dojíždět, ale kdo ví. Co kdyby firma vinou jeho nepřítomnosti zkrachovala, to si nevezme na svědomí. „Mami,“ vytrhla mě Markétka z úvah, „nutně s sebou potřebuju vzít Kamaráda,“ držela v náručí obřího plyšového bernardýna. „Prosím tě a na co ho budeš potřebovat? Venku si budeš hrát s děckama, většinu času strávíš u rybníka a to není nic pro plyšáka.“ „Ale já bez něj neusnu.“ „Vážně? Tak v tom případě bude muset jet s námi.“

Kdo má právo hodnotit a určovat život ostatních?

Vážení čtenáři, právě vy, kteří obviňujete paní Kristýnu, jak špatně se o kočičky a koťátka stará, vy - kteří jí vyčítáte zemřelá koťátka - prosím, napište nám ostatním, kolik koťátek nebo kočiček se podařilo zachránit vám. Popište, prosím, v jakém byla nemocná zvířátka stavu, když jste se jich ujali, jaké léky jste jim podávali a kolik probděných nocí jste s nimi strávili, kolik času (a také peněz) jste s nimi strávili na veterině.