Pár denních postřehů

Pár denních postřehů

kočičí útulek

Povídání bylo rozepsáno a dokončeno téhož prosincového večera.

Konečně teplá voda, jakoby ze mne smývala tíhu dnešního dne. „Nevyplácej všechnu vodu, také tady bydlím,“ ozývá se Michalův hlas z prvního patra. „Aby tě neubylo,“ hulákám z koupelny v přízemí. Hulákám ale záměrně tak, aby mne Michal neslyšel. Podzimní únava zřejmě udeřila.

Ještě před koupelí nesu Michalovi utržená sluchátka. Kouká tak nějak na způsob vraha. „A co mám asi dělat? Sluchátka urvaly kočky.“ V ten sám moment mi padá z rukou foťák k zemi. To byla ale pecka. Michal se drží za hlavu a praví: „už zase?“ Naštěstí přístroj funguje, ale já už nějak nefunguji. V poslední době víc naříkám, jsem naštvaná sama na sebe. Michal po chvíli povídá: „jsem také úplně hotový.“ Tak hurá, nejsem v tom sama, docela dobré skóre.

Michal je utahaný jako kotě a já se cítím pod psa.

Den byl vskutku parádní a pestrý, ale šrumec okolo kočiček nikterak nepolevil, ba naopak. Fičák sem, fičák tam, já se o vše postarám? No, to tak trošku ale kecám, protože se o vše postaráme MY, sama bych to horko těžko zvládala, to se ví.

Merlinek ječí, skučí a hučí, jen co se v kuchyni kdokoliv objeví, chce už zase VIYO – podpůrný nápoj. VIYO chce už dnes asi po stopadesáté. Kocourkova bezzubá tlamička se křečovitě celá třese, očka těkají a měří si mne na vzdálenost několika metrů. Stačí se přiblížit ke kuchyňské lince a mám kocourka na zádech. Klíště! Je to skutečné klíště, definitivní závislák a přírodní úkaz k tomu. Páni, ten nás má všechny omotané kolem drápků. Ještě jeden Merlinek a můžeme to zabalit… Ještě nakapat Bětušce očička. Při kapání očí zjišťuji, že je nutné malou vykoupat v Nizoralu - to je ten slavný šampón na lupy… Kazi a Teta jsou možná ségry, napadá mne v duchu, mají totiž stejné hlavičky… Musí ty psí holky venku tolik štěkat?... „Harry, ty jsi opravdu milý kocourek, žádnou deku už nedostaneš, lež si klidně na holých prknech.“ Opět deka namočená ve vodě a přehozená přes granule. To kocouřisko se zcela jistě nudí… „Dobrý den, Kristýna Kacálková, omlouvám se, ale nemáme místo, tady máte kontakt na celorepublikový server útulků v ČR.“ Ty jo, asi patnáctý telefon ohledně umístění kočičky k nám do útulku… Rychle se podívat na Editku, zdála se mi maličko oslabená… Probůh, ta zádíčka kocourků Kayla a Kubíčka, to je skutečně síla. Páteřní lišty kocourkům vystupují tak moc, jako žádné jiné kočičce, ani když zapátrám hluboko do minulosti… Olívie je dnes nezvykle zalezlá… Milovaná Růženko, vím, že tady s námi jsi a bdíš nad námi, nikdy nezapomeneme… Rychle zkontrolovat e-maily, odepsat, poradit, pomoci a vše vyřídit… Ty jo, ta ženská mi skutečně řekla do telefonu, že jsem kráva, protože nemůžu přijmout její kočičku do útulku? Nevěřím svým uším, usmívám se a nechápu zároveň, to je tedy úlet. Popravdě se to nestalo poprvé, takže žádný stres. Když kráva, tak kráva…Rychle namazat kočičce Gaie ouška, nakapat očka a pohladit kožíšek… Zkontrolovat Freyu, zda je v pořádku, nemocné ledviny, jsou nemocné ledviny… Sbírání bobků potřetí… Fišta zase vylučuje v kakání krev… Čekám na návštěvu, hodina sem, hodina tam, nikdo nejede. Taky se mohli omluvit, myslím si v duchu a s čistým svědomím odjíždím na veterinu… Nutno kontrolovat Ťapku, je stará, chrchle a sípe… „Michale, viděl jsi dnes Arnošta?“ Následuje desetiminutové hledání, intenzita hlasu se zvyšuje, přichází zoufalství, poté úleva. „Tady jsi, ty rošťáku!“… Mazec, Tíťa má opět mokré “hňápy“ (tlapky)… Luxovat, vytírat, plnit a prázdnit pračku i sušičku, usměrňovat zvěř… Ve venkovním výběhu u slánských týraných kočiček mizí průjem, aleluja. „Táhněte už k čertu problémy jedny, ať už vás tady nevidíme!“… „Michalééé, vyzvedni ta steliva z pošty, nezapomeň!!!“… Edíkovi opravdu hrabe, je to prostě mišuge, už zase dáví plyšového žraloka a pokouší se ho utopit v lavoru… Michal volá: „Kristý, dělej, pojď jsem!!!“ Letím jako blázen a Michal povídá: „kuk“ a odkrývá peřinu a tam – Alík :-)… Agátka zápasí s Bivojkem, je to velká podívaná a legrace… „Kristý, vnímáš mě?“ „To víš, že ano.“… Pedro má pelíšek v šuplíku… Čertík = kočka s vyplazeným jazykem… Sabinka má místo stále na terase, Teo bydlí pro změnu stále na skříni… Domeček z papíru je stále obsazen kočičími obyvateli…

Na okně seděla kočka a venku štěkal pes.

Auorka: Kristýna Kacálková

Umíte zcela přesně popsat


Umíte zcela přesně popsat vaše pocity. I když - tušíla, že takto v jednom kole probíhá váš den. Velice vás obdivuji a skláním se před vámi. Nevím,zda může vůbec existovat větší znalec kočičích duší než vy!

:)


Teda máte toho hodně, ale čte se to hezky:) Fandím Vám i když to nemáte lehké. Je to dřina ze zvířátky, ale záslužná práce. Co mně nejvíc zaráží je reakce některých lidí:(
Přeju Vám hodně sil:)

:)


také se přidávám s přáním hodně sil a zdraví do těch sychravých předvánočních dnů...
Nějak mi to připadá,že všichni bojujeme s problémy pravě nyní.Někdo s micinkami,někdo se zdravím,někdo s nechápavou a lhostejnou rodinou atd.
Je to ale moc hezké čtení o vrbičanských kočičkách a jejich páníčkovi a paničce.
Pac posílá Ríša z Pardubic:-)))

Přihlášení

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Zoohit.cz



Podpořte nás nákupem přes tento banner u Superzoo.cz

Vse pro kocky v Superzoo.cz

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Krmeni.cz

Podpořte nás nákupem přes tento banner u CatROUND
CatROUND 200px x 200px

Náš útulek se účastní projektu "Click and Feed"


Náš útulek se účastní projektu "Běhejme a pomáhejme útulkům"


Majitelé společnosti PAS s.r.o. nás podporují a i můžete i vy pokud u nich nakoupíte s poznámkou "Srdcem pro kočky" v objednávce, dostanete 10 % slevu na celý sortiment.






Seznam kočiček